Májové dny – historie

 

Předmájové vyprávění
Ten čas by neměl tak spěchat. Máme zde opět jaro, jako vždy trochu vrtkavé, ale posilující,
s náručí prvních kvítků, zelenající trávou a s ranním zpěvem ptáků. Minuli jsme
Velikonoce – svátky jara, a než vkročíme do májových dnů, nemůžeme přehlédnout Filipojakubskou noc neboli pálení čarodějnic. Víc než tato poslední dubnová noc, která zářila plamenem ohňů a čpěla kouřem, vzpomínají vestečtí více na stavění a kácení máje. Předmájová noc nebyla určena k odpočívání. Čarodějnické rejdy, které se odehrávaly v polích za Vestcí (v blízkosti dnešního Meinla) nebyly hlavním bodem nočního bdění.Vždyť druhého dne musela  stát před hostincem “ U Klimešů“ štíhlá bílá máj se zeleným vrcholkem, opentlená stuhami. A nebyla jediná. Další štíhlé stromky vyrostly před domem některých mladých děvčat,  pro které byla máj jakýmsi vyznáním lásky. Nemyslete si, že tím všechny starosti a radosti končily. Naopak, bylo jakýmsi nepsaným pravidlem vyhlédnout si májku v méně či více vzdálené vesnici a prostě ji ukrást. Jedna taková dobrodružná akce se skutečně odehrála a my si ji teď připomeneme.
Jednoho májového večera se vestečtí mládenci vydali pěšky na taneční zábavu do Újezda. Nechtěli se však jen bavit.Vyhlédli si máj a pomocí řetězů a traktoru, který jim přijel na pomoc, chtěli májku vyvrátit a odtáhnout. Žel ,všudypřítomné oko zákona vtělené do postavy strážníka zavinilo, že májka zůstala na svém místě. A tak se chystaná potupa Újezda nekonala a odvážní vestečtí  mládenci byli rádi, že vyvázli s pokutou. Jedinou  satisfakcí pro ně bylo, že nešli domů pěšky, ale vezli se na traktoru.
Kácení obecní máje před hostincem s následnou taneční zábavou je tečkou za dnešním vyprávěním. Poslední májový den byl  vrcholek stromku přizdoben  vuřty nebo lahví vína. Nejodvážnější a nejzdatnější si mohli pro trofeje vylézt. Nechtějte vědět, jak potom pálí sedřená kůže na nohách.
Blanka Pašková
Kronikářka