Vychází kniha o Vestci – elektronická verze

Vychází kniha o Vestci – elektronická verze

2.10.2015

Literární zmapování historie naší obce se plánovalo již dlouho. Nyní je realitou.

Vestec se vším všudy. A tak, jak jej určitě neznáte. Mnoho nových skutečností z historie obce nabídne nová kniha, kterou připravil zkušený kolektiv tří autorů z Liberecka –  Marek Řeháček, Petr Polda, Jan Pikous. Na knize s nimi spolupracovala naše dlouholetá kronikářka Blanka Pašková, které tímto děkujeme. První čtení knihy si vyslechnou  členové Klubu seniorů 3. 10. od 18 hodin v restauraci U Klimešů a všichni členové si ji odnesou jako dárek domů. Vy ostatní si skvěle napsanou piublikaci plnou zajímavých informací můžete za 200 korun koupit v podatelně obecního úřadu od pondělí  6. října.

Autoři o knize

Něco k tvorbě: Byl to opravdu poměrně velký kvapík, vcelku rozsáhlá publikace vznikala od jara do léta 2014. Vestec má však ohromnou výhodu, že má aktivní a pečlivou kronikářku paní Paškovou, díky níž je knížka bohatá i na zajímavosti ze života obce, které za několik let sebrala od pamětníků a rodáků. My jsme se snažili publikaci dát dohromady nejen jako jakýsi suchý přehled o zdejší minulosti, není to historická monografie, jde spíše o jakéhosi „průvodce“ po zdejší obci a nejbližší krajině okolo, s řadou informací o létech minulých, ale i o současnosti, o lidech, jejich trápeních, ale najdeme zde i veselé historky. Obecní úřad dal k dispozici i texty o přírodě od paní Lucie Miovské, fotografie, mapy staré a nové, Jan Pikous nafotil současné pohledy na obec, zpestřením knížky jsou i tužkokresby několika detailů z obce od Petra Poldy. Knížka je poměrně rozsáhlá, ale přesto se do ní spousta věcí nevešla – plánovali jsme třeba představit krásné okolí Vestce – Průhonický park by si určitě zasloužil samostatnou kapitolu, ale místo prostě nakonec nezbylo, stejně tak zůstala nevyužita celá řada krásných fotografií a materiálů. Vestecké současnosti by také mohl být věnován větší prostor, ale vycházeli jsme z toho, že pro řadu nových obyvatel je pro jejich nové životy tady možná důležité se opřít o nějaký základ ze zdejší minulosti, o informace o obci, kde žijí, ale kde jim historickou paměť nemohou předat dědečkové a babičky. Proto tvoří informace o minulosti poměrně velkou část, ale nejde jen o nějaké archivní zprávy, podařilo se nám sehnat i staré novinové články, vyprávění pamětníků, vzpomínky, možná někdy i ne úplně přesné, ale hezky dokreslující zašlou vesteckou atmosféru. Důležité bylo popsat i jednotlivá konkrétní místa  – nazvali jsme je zastaveními. V každé obci jsou místa, k nim se váží příběhy, kam se lidé chodí jen tak podívat – i ve Vestci, která je poměrně chudá na památky, jsme jich našli celou řadu; nejdůležitější z nich je samozřejmě rybník – vestecký drahokam. 

Pro nás byla tvorba ve Vestci zajímavá, protože doposud jsme vždy pohybovali v prostředí bývalých sudetských obcí v severních Čechách, kde sice všechny prameny byly v němčině, ale za to jich bylo hodně. Materiály o Vestci byly sice české, což tvorbu usnadňovalo, ale zase jich bylo poměrně hodně málo. Pokladem byla Dobiášova kronika z první republiky, psaná navíc půvabným jazykem. Do Vestce jsme proto jezdili pravidelně a celou ji „prošmejdili“; našli jsme i několik zapomenutých věcí, byli jsme nadšeni ze staré studánky u zaniklé cesty za Safinou, nebo zvláštními místy pod retenční nádrží, která ve smrčině měla až horský – a zde naprosto nečekaný charakter.

Myslím, že tato knížka by mohla vyvolat další zájem o bádání o Vestci; v archivech existují ještě další materiály – často ještě nezpracované – o zdejší obcí, starodávné zápisy z jednání obecních orgánů, gruntovní knihy, řada materiálů musí existovat i k poválečnému a ne úplně jednoduchému období kolektivizace zemědělství. Dát dohromady publikaci o vesnici ve středočeské krajině pro nás byla velká výzva, vzpomněl bych zde slova Václava Cílka, který říká něco v tom smyslu, že Střední Čechy jsou nádherné, ale často opomíjené, neboť v této krajině veškerou pozornost přitáhne Praha. A my jsme proto chtěli ukázat, že i ve vesnici, která je vlastně na první pohled docela obyčejná, lze najít i mnoho krásného a neobyčejného.

Marek Řehaček * 1975 v Liberci. Vlastivědný badatel a publicista; poutník posedlý pěší chůzí. Povoláním právník, patnáct let působí ve veřejné správě, nyní na magistrátu v Jablonci nad Nisou. Večery tráví nad mapami a vlastivědnou literaturou; jeho vzorem je spisovatel Miloslav Nevrlý, jehož Kniha o Jizerských horách jej přivedla k vlastní tvorbě. Je autorem celé řady článků, vlastivědných knih a turistických průvodců. Texty napsal pro cca 30 publikací, v poslední době především o rozhlednách. Marek Řeháček žije v Liberci, se ženou Zuzkou a synkem Jeníkem.

Jan Pikous mladši * 1963 v Česke Lípě. Fotograf a vydavatel. Duší navíc bohém křížený ovšem s poutníkem, horolezcem a milovníkem vlaků a nádražních hospůdek. Prošel řadou povolání; velmi jej však ovlivnila práce na stavbách s lopatou i jeřábem značky ČKD a také působení v redakci časopisu Jizerské a Lužické hory. Hlavním tématem jeho fototvorby je krajina ve všech jejích podobách. Podílel se na přípravě více než dvaceti publikací, mezi nejúspěšnější patří dva díly knihy Jizerské hory včera a dnes (2001, 2004, 2005). Jan Pikous žije v Liberci.

Petr Ferdyš Polda * 1963 v Liberci. Výtvarník, grafik a nakladatel. Renesanční člověk stojící s nadhledem rozkročený nad zákruty kvapíku svého života plného stíhání nestíhatelného. Kreslit začal již v dětství, pod vlivem svého strýce, malíře krajináře, postupně přešel k olejomalbě. Nejrozsáhlejší kolekci ilustračních kreseb připravuje od roku 1998 pro publikace o krajině Hrádecka a Žitavska. Orientuje se ale i na oblast Vratislavic nad Nisou a ve spojitosti s Libereckými zajímavostmi pochopitelně i na město Liberec a jeho okolí. Petr Ferdyš Polda žije se svojí ženou Alenou v Liberci, historickém domě taktéž nedaleko toku Nisy. Z předchozího manželství má dcery Martinu a Zuzanu.

ELEKTRONICKÁ VERZE KNIHY ZDE.(Obálka, Předsádka)

Blanka Pašková
Zastupitelka, Kronikářka
pr@vestec.cz
paskova2