Jelínkova zahrada

V místech, kde se říkávalo a možná ještě říká “Na znamení“, Vestecká ulice pomalu končí. Ve svém závěru se esovitě klikatí a připadá mi, že se chce jakoby vyhnout nepříliš vábnému koutu naší obce. Právě tam se nachází Jelínkova zahrada. Dnes bych asi toto místo definovala jako plochu o rozloze přibližně 2 ha, zarostlou neprostupnými křovinami a spoustou neošetřovaných, planých stromů.

Lokalita se svého času mohla skutečně zahradou nazývat. Udržovaly a obdělávaly ji především ruce vesteckých občanů. Díky nim se zde množily a rozkvétaly růže, zelenaly se zde i jiné druhy známých keřů a jehličnanů. Okrasná školka p. Jelínka z Dejvic, který měl zřejmě tuto plochu pronajatou, tak poskytovala pracovní příležitost hlavně vesteckým občanům, kteří bydleli v nejbližším okolí. Troufám si napsat, že se o zahradě zmiňuje i kronikář, který datuje její vznik na počátek třicátých let minulého století, tedy po kruté zimě v roce 1929, kdy valná část dřevin vymrzla a bylo třeba obnovit chybějící zeleň. Mimo jiné uvádí, že ruch velkoměstského předměstí se projevoval i tím, že zahradnické závody odkoupily 10 strychů pole od pí Paškové. Zřejmě za účelem zahradničení. Další osobou, se kterou byla zahrada úzce spjata, byl p. Oskar Klein. Ten zahradnictví vedl asi do roku 1950. Na pracoviště to měl daleko coby kamenem dohodil. Bydlel na konci vsi a pod. jeho vedením zde např. pracovaly jeho sousedky pí Marie Skřivanová a pí Emilie Skřivanová.

Zmíněným rokem 1950 však éra rozkvětu „Jelínkovy zahrady” končí. Lidský faktor zde přestal kladně působit a do dnešní podoby ji zformovaly už jen přírodní vlivy. Oskar Klein však zahradnické činnosti nezanechal a jeho zásluhou vznikla v následujících letech okrasná školka v Kunraticích, kde se specializoval na pěstování růží. Rozsáhlé růžové pole, situované v blízkosti Šeberáku, nabízí své výpěstky dodnes, samozřejmě už pod jiným vedením.

Ani Jelínkova zahrada se nevyhnula dramatickým a smutným momentům. V roce 1936 zde jeden nešťastný, ale osudný výstřel ukončil mladý život p. Fr. Zavrtala. O několik let později, na konci II. světové války, nedaleko zahradnictví spadl spojenecký letoun. Vyrušil z práce zaměstnance a ti byli jedni z prvních, kdo k letadlu dorazili.

chybí obrázek

Blanka Pašková, kronikářka