Vestecký rybník
Byla doba, kdy se našemu vesteckému rybníku prostě říkalo “panský”. A to oprávněně. Vždyť od roku 1700 patřil panství Dolní Břežany, které bylo pod správou pražského arcibiskupství. Panstvo dobře vědělo, že chov ryb je poměrně dobrá investice s rychlou návratností. Takřka každá ves měla aspoň loužičku pro husy a kachny, samozřejmě také pro ryby.
I ve Vestci bylo rybníků a rybníčků dost a “panský” byl největší a nejvýnosnější. Má proto i svou stránku ve staré kronice. Je sice pravda, že břežanské panstvo rybník spravovalo, ale na vestecké nemělo. Jak píše kronikář, rybník byl na užitek velkolepý a rostli v něm pěkní kapři. Roční výlov se čítal na metráky, tak jak mohli místní odolat. Trochu si ho přivlastnili, žel k velké nelibosti majitelů. Ta udělala všemu razantní přítrž. V 80tých letech 19.století byl rybník ” pro pych a blízkost obce” vypuštěn a celá plocha oseta ovšem. Tento poněkud nečekaný postup letnění rybníka však zvedl u místních hladinu nevole a začali mocně reptat:
” Takhle to nemůže zůstat, vždyť dobytek, drůbež potřebuje nutně vodu.”
Tehdy starosta obce p.Skřivan ze Šátalky č.19, podporovaný statkářem M. Havlíčkem a hostinským Grünwaldem ze Šátalky, uskutečnil rozhodný a významný krok. Vypravil se do Prahy a rovnou na Místodržitelství království českého a intervenoval zde za zájmy obce.
Jak dopadl? Věřte nebo nevěřte – úspěšně. Arcibiskup rybník i s velkým okrajem obci prodal.
A za kolik? Za 2000 zlatých. Teď několik čísel pro srovnání, abych vám přiblížila jakou hodnotu měla rakousko- uherská zlatka. Např. služné učitele od obce činilo tehdy 500zl.,podučitel dostal jen 180 zl. A za 20 tis. zlatých jste si třeba mohli koupit malý pivovar.
Dnešní vestecký rybník má rozlohu 3,2 ha. Pod jeho hladinou najdete ryby různých druhů, domnívám se ale i jiné chuti než před 120 lety. Pokud budete mít rybářský lístek a trochu štěstí, tak Petrův zdar.
Kdo se v rybníku utopil: mladý pan Kulhavý asi v roce 1916 a starší, zřejmě pomatená paní z Krče v 60. letech.