Bozi muka – historie

Boží muka ve Vestci

Boží muka neboli pašijový památník byl zpravidla sloup se skříňkou pro pašijový obraz. Na Zelený čtvrtek se vesničané u něj modlili za dobrou úrodu a příznivé počasí. Muka společně s kapličkami tak představovaly místa pro zastavení poutníků. Každý rok se věřící z hrnčířské  farnosti, tedy i vestečtí, vydávali pěšky na několikadenní pouť na Svatou Horu u Příbrami. Procesí vedené knězem se skládalo z  několika desítek poutníků, družiček a předříkávače, který šel v čele průvodu. Taková procesí byla vždy předem ohlášena, noclehy sjednané (často se spávalo ve stodole),  proviant na cestu byl většinou z domácích zdrojů. Tradice  poutí nezanikla. Žije dál, ale v poněkud  jiné podobě a současní poutníci si cestu krátí většinou dopravními prostředky. Pouze boží muka nám poněkud zchátrala a málem zůstala zapomenuta.

A víme vůbec, kde bychom mohli tato menší  kamenická díla hledat?  Provedeme malou  výpravu po Vestci. První zastávka. Jen torzo – hromádka kamení u  rušné křižovatky na Šátalce. Křesťanský symbol utrpení zde vzal za své asi při nějaké silniční havárii. Další malé zdržení je u domu č.1 na Vestecké ulici. V jeho blízkosti prý stála  kaplička. Není tu vůbec nic, co by ji připomínalo, ale věřím, že o ní ještě uslyšíme. Jen malá vzdálenost nás dělí od další kamenné památky – zvoničky (1831). Kdo dal  podnět ke stavbě, nevíme .Víme však, kdo na ní zvonil. Téměř poslední zastavení je na konci vsi – u Vesteckého rybníka, kde bylo v nevábném zákoutí opět  kamenné torzo, bez  krucifixu a čekalo na svou renesanci.

Poslední památku  můžeme jen tušit. V blízkosti křižovatky mezi Hrnčířemi a Zdiměřicemi se říkalo“Na Znamení“. Z jakého důvodu, není známo.

Blanka Pašková

kronikářka

 

Doplňující poznámka OÚ.(Boží muka byla opravena pod záštitou
občanského sdružení Vestecká Zvonička v r.2004 a přemístěna doprostřed
obce, před restauraci U Klimešů.)