Masopust – historie

Oslavy masopustu ve Vestci

 

Masopust, masopust, jen mne holka neopusť.

Masopust, masopust, do kola mě holka pusť.

Proč právě dnes si připomínáme masopust? Na tuto otázku brzy dostanete odpověď.

Nejprve nahlédneme do naučného slovníku, který nám vyloží, co vše se za tímto složeným slovem skrývá.

Masopust neboli karnevalové období bylo v minulosti období od Tří Králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Název karneval je synonymem masopustu, které pochází z italského carnival a znamená nabytí síly (valere) z masa (caro). Carnival v Římě označoval jeden konkrétní den spojený s hodováním a maškarami, kdy se všichni dosyta najedli, aby byli silní na následující postní období. Toto období bylo vždy spojeno s hojným jídlem, pitím, veselím a maškarními průvody.

Doba konání masopustu je pohyblivá, většinou však končí v únoru nebo v březnu. Obřadní masky, které jsou podstatnou složkou masopustního průvodu, mohou (ale zdaleka nemusí) být následující: medvěd, laufr (sluha běhající před kočárem panstva), žid, bába, nevěsta, biřic, Turek, ras, kat, smrt, masky v uniformách (hasiči, vojáci, husaři), hudebníci. K dalším maskám patří mouřenín, šaškové, čerti, hastrmani, čarodějnice.

Nyní se přeneseme v čase až do 70let minulého století a připomeneme si, jak to tenkrát ve Vestci o masopustu vypadalo. Skutečnost, že i Vestečtí v tomto zimním období nezaháleli, jistědo svědčí následující řádky.

Mnohem dříve než nastala doba masopustu, plánovali mladí a staří, ženy, děti, hasiči či vyznavači fotbalu, maškarní průvod obcí. Ne jinak tomu bylo i v okolních vesnicích.

Již od nového roku si nadšenci maškar, převleků a přestrojení vymýšleli, čím veřejnost překvapí. Ti šikovnější si masky vytvořili sami, jiní si je půjčovali v půjčovnách nebo sháněli, kde sedalo.

Vestecký masopustní karneval měl zpravidla svůj začátek v sobotu odpoledne před Restaurací U Klimešů. Zde na vyzdobeném žebřiňáku čekal pan Skřivan s párem koní.

Za ním se na voze usazovaly natěšené, různě vyšňořené děti. Kolem dokola se tvořily skupinky rozpustilých maškar. Za zvuků řízné dechovky Bóži Zemana z Hodkovic nebo kapely Františka Hotového z Radějovic pak odstartovalo pestrobarevné procesí své kolečko obcí.

Bujarý průvod nevynechal žádné stavení. Bývalo vždycky zvykem, že u dveří čekala paní domu se sladkými koblihami či stopečkou dobrého moku. I když mráz mnohokrát zalézal za nehty, krevní oběh byl u všech aktérů vyhříván doušky ostřejšího moku, umocněný veselou náladou. Karnevalové kolečko po Vestci se zákonitě uzavřelo zase před Restaurací U Klimešů. Určitě nebude nikdo pochybovat, že vyvrcholením masopustního veselí pak byla večerní maškarní zábava, která vydržela až do ranních hodin.

Konec masopustu je jedno z nejveselejších období zimy. A jeho oslavy s průvody maškar si získávají stále větší oblibu. Snad se i naší kulturní komisi ve spolupráci s fotbalisty a hasiči podaří tento zvyk dokonale oživit.

Fotografie z Masopustu 1963 nalezenete ZDE.

Fotografie z Masopustu 2011 naleznete ZDE.

Blanka Pašková

kronikářka obce