Parní mlátící garnitura s lisem a výfukem ve Vestci u Prahy
1904 – Parní mlátičky ve Vestci – tak to je námět, kterému se budeme plně věnovat. Úmyslně píši slovo „mlátičky“ v množném čísle, jelikož ta první už existovala v roce 1864. Ano, již tehdy vestečtí vlastnili šestikoňskou parní mlátičku „Muster Garret“. Byla to jedna z prvních parních mlátiček dovezených z Anglie do střední Evropy, tedy do Čech a právě do Vestce.
Tento skutek nám dokazuje velkou pokrokovost v myšlení našich občanů. Vždyť zemědělci nebyli příliš movití a navíc v 70. a 80.letech 19.století na ně dolehla velká neúroda. Jmenovaná parní mlátička sloužila obecnímu blatuplných 40.let. S parním strojem, který byl nedílnou součástí mlátičky, však byly i starosti. Rozpálené ohniště pod kotlem, kolem dokola lehce zapálený materiál, chybělo málo a byl tu požár. K tomu skutečně došlo a to v roce 1904. Nejenže shořely stohy pana Krippla, ale i stará „Garretka“. Tak významná událost dala podnět k zakoupení nové mlátící garnitury zn.Hoffer Schrantz Schutleworth a zároveň ke vzniku již dříve jmenovaného spolku. Tři páry volů muselo přitáhnout toto velké monstrum do vsiaž ze Strašnic, kde měla tato firma zastoupení. Takové stroje byly většinou nepostradatelným vybavením velkostatků nebo větších rolníků. Denně se vymlátilo150-200 centů zrna. Parní stroje pro pohon mlátiček měly výkon od 6 do 10 koňských sil. O obsluhu se staral rolník s pomocníkem.
Další pracovníci podávali snopy, odnášeli slámu a plevy. Cena za kompletní soupravu byla kolem roku 1900 zhruba 12 tisíc rakouských korun. Způsob, jak zamezit tolik obávanému vzniku požáru zajišťovaly kotle v přední části párnice, v níž se přebytečnou párou likvidovaly jiskry z napojeného sklopného komína s účinným lapačem. Žhavý popel byl hašen vodou, která byla vždy po ruce. Zdaleka výhodnější bylo mlácení přímo na poli, čímž se nebezpečí požáru více zabránilo.
chybí obrázek
Blanka Pašková, kronikářka