I.světová válka ve Vestci
Která válka byla horší? První nebo druhá? Otázka trochu absurdní. Říká se, že ta poslední. Ale stačí porovnat počet padlých na pomnících v našich vesnicích.
Do Vestce se z bojišť první světové války nevrátilo 9.mužů. Jejich jména jsou vytesána na žulovém pomníku uprostřed obce. Některá z nich jsou i zapomenuta a nic nám neříkají.
Nechme však mluvit našeho kronikáře. Na popud obecního starosty Fr. Skřivana (č.49 )byl po válce postaven ve Vestci důstojný pomník. Přispěli téměř všichni občané, spolek socialistické mládeže, dobrovolní hasiči. Hojnou hřivnou přispěl a zásluhu si získal E.Rozum, který provedl bezplatnou výstavbu pomníkového ohrazení. Dále se uvádí: Ke cti občanů vesteckých však na věčnou paměť se musí zaznamenat, že cit pro utrpení bližního byl silný a to přesto, že mnoho daremných cizích lidí nadužívalo jich ke keťaským účelům. Lidé žili v neustálém strachu před udáním a rodiny, jejichž příslušníci bojovali na frontě, museli často navíc čelit ještě nelidskému jednání ze strany státních orgánů.
Válka skončila v listopadu 1918. Zranění tělesně i psychicky, vysílení, invalidní, s nevyléčitelnou malárii či omrzlinami se vraceli vojáci pomalu do civilního života, do svých domovů. Musím zdůraznit “pomalu”. Vždyť na některé se čekalo celé roky. Mám teď na mysli vestecké legionáře. O jejich strastech a hrdinství si však řekneme více v příštích listech.
chybí fotka
Blanka Pašková, kronikářka