Vestecká pečeť

Nová vestecká pečeť propojuje historii se současností a symbolizuje to, co dělá Vestec jedinečným.

Jak pečeť vznikala

Naším cílem bylo vytvořit vizuální identitu obce, která by dokázala propojit různé kulturní a společenské události. Nejvíce nás oslovila práce týmu grafika Michala Hořavy a jeho kolegyně Ivany Stránské. Právě oni navrhli nový vizuál do tvaru pečeti. Ivana Stránská pak byla tou, která pátrala ve vesteckých kronikách a načrtla první milníky, které by se mohly v budoucí pečeti objevit – např. Jan z Hardeka jako první držitel Vestce nebo historické vypálení obce, o kterém asi většina obyvatel dosud neslyšela. Hned v prvním návrhu se objevil také Vestecký rybník, lipová Alej prince Philipa, obecní studna či symbol pro zemědělství. Dalšími úpravami byla poměrně složitá rytina zjednodušena a doplněna o další prvky z historie a současnosti.

Rozhovor s autory pečetě si můžete přečíst ve Vesteckých listech – červen 2024.

 

Co v pečeti najdete

Ve vestecké pečeti se ukrývá mnoho symbolů a důmyslně se tak kombinuje historie se současností obce. Dokážete je objevit všechny?

  • Jan z Hardeka, purkrabí z Magdeburgu – je první dohledatelný držitel vesnice Vestec, která se v dobových pramenech označovala jako „villa Beska“. Získal ji do manství (tedy propůjčení s povinností služby) od Karla IV. v roce 1360 spolu s královským hradem Kostelec nad Sázavou (dnes Zbořený Kostelec) a k němu příslušícím panstvím 10 okolních vesnic. Samotný vznik vesnice však může být mnohem starší, protože se nacházela v blízkosti významné obchodní stezky z Prahy do Vídně a do Solnohradu. Od 15. stol. byl Vestec pod správou Starého města Pražského, od roku 1715 patřila obec pod správu pražského arcibiskupství. Všechna zmíněná vlastnictví se odrážejí také ve znaku obce Vestec – orlice je odvozená od erbu Jana z Hardeka, zelené střapce jsou převzaty z hodnostního klobouku arcibiskupa a červeno-zlaté polcení má tinktury, kterými disponovalo Staré město.
  • Vypálení obce – v roce 1508 byla Vestec (uváděna jako Vesec) vypálena skupinou zbojníků pod vedením rytíře Jiřího Kopidlanského, který takto nepřímo trestal královské město Prahu vypalováním jejích zásobitelů. Mstil se tak za popravu svého bratra, kterého pražští konšelé vydali katu za surový mord na Staroměstském rynku, ačkoliv o člověku urozeném rozhodnout nesměli. Stejný nešťastný osud potkal tehdy také sousední Jesenici, Michli, Nusle nebo Vršovice. S plameny se pak historicky pojí také činnost dobrovolných hasičů, jejichž první oficiální Sbor dobrovolných hasičů (SDH) vznikl ve Vestci už v roce 1912. Kromě zásahů u požárů byli dobrovolní hasiči pro obec důležití zejm. jako spolek pořádající různé taneční zábavy nebo masopustní průvody.
  • Obecní studna – nachází se na Vestecké ulici a možná ji denně míjíte. Původní nevelká studánka zpevněná kameny byla nevysychajícím zdrojem vody i v dobách krutého sucha, kdy už se jinde voda ztratila. Byla zdrojem měkké vody pro pradlenky a hospodyňky ze statků, které sem pro ni jezdily s vozíkem a velkými nádobami. Na počátku 70. let byla původní studánka zpevněna skružemi a i v dnešní době je stále funkční. Hodně vody v půdě je pro naši obec poměrně typické – mnoho částí je podmáčených dodnes a mnoho míst nese pojmenování, která odkazují na vodu (např. zastávka autobusu Pramenná nebo ulice Nad Jezerem či V Mokřinách).
  • Fotbal ve Vestci – má opravdu dlouholetou tradici. První organizovaná skupina fotbalových nadšenců vznikla už v roce 1932 a než jim obec poskytla prostor na louce u rybníka, využívali nejprve plácek za domem s č. p. 1 na Vestecké ulici. Místo klubovny a šaten jim dlouhá léta sloužilo i zázemí restaurace U Klimešů a na soutěžní utkání občas těžko skládali kompletní jedenáctku. Sportovní klub Viktoria Vestec se během své historie musel dočasně přesunout z Vestce a došlo i na krátkodobé přejmenování na Baník. Dnes už není Viktoria Vestec jen fotbal, ale také oddíl nohejbalu, stolního tenisu nebo oddíl mažoretek, které dohromady čítají okolo 400 členů a mají k dispozici krásné zázemí na sportovišti u rybníka.
  • Vestecký rybník – od roku 1700 patřil spolu s obcí k panství Dolní Břežany, které bylo pod správou pražského arcibiskupství. Označoval se tehdy jako „panský“ a břežanské panstvo zde pro svou potřebu chovalo ryby. Protože ale místní ryby lovili i pro vlastní potřebu v míře větší, než se pánům líbilo, nechalo panstvo rybník v 80. letech 19. století vypustit a osadit ovsem. Místní ale rybník potřebovali nejen kvůli rybám, ale hlavně pro svá hospodářská zvířata, a proto u arcibiskupa vyprosili odkoupení rybníka do vlastnictví obce. Dnes je okolí Vesteckého rybníka přeměněno na volnočasový areál pro širokou veřejnost. Nejznámějším prvkem, který proslavil celý Vestec, je dřevěná lávka na rybníce vytvořená v roce 2010 a vyhlídková a odpočinková mola, která ji doplnila v roce 2014.
  • Fotbal ve Vestci – má opravdu dlouholetou tradici. První organizovaná skupina fotbalových nadšenců vznikla už v roce 1932 a než jim obec poskytla prostor na louce u rybníka, využívali nejprve plácek za domem s č. p. 1 na Vestecké ulici. Místo klubovny a šaten jim dlouhá léta sloužilo i zázemí restaurace U Klimešů a na soutěžní utkání občas těžko skládali kompletní jedenáctku. Sportovní klub Viktoria Vestec se během své historie musel dočasně přesunout z Vestce a došlo i na krátkodobé přejmenování na Baník. Dnes už není Viktoria Vestec jen fotbal, ale také oddíl nohejbalu, stolního tenisu nebo oddíl mažoretek, které dohromady čítají okolo 400 členů a mají k dispozici krásné zázemí na sportovišti u rybníka.
  • Fotbal ve Vestci – má opravdu dlouholetou tradici. První organizovaná skupina fotbalových nadšenců vznikla už v roce 1932 a než jim obec poskytla prostor na louce u rybníka, využívali nejprve plácek za domem s č. p. 1 na Vestecké ulici. Místo klubovny a šaten jim dlouhá léta sloužilo i zázemí restaurace U Klimešů a na soutěžní utkání občas těžko skládali kompletní jedenáctku. Sportovní klub Viktoria Vestec se během své historie musel dočasně přesunout z Vestce a došlo i na krátkodobé přejmenování na Baník. Dnes už není Viktoria Vestec jen fotbal, ale také oddíl nohejbalu, stolního tenisu nebo oddíl mažoretek, které dohromady čítají okolo 400 členů a mají k dispozici krásné zázemí na sportovišti u rybníka.
  • Safina – tento původně státní podnik působí v naší obci od r. 1953 a po celou dobu byl nejvýznamnějším zaměstnavatelem pro mnoho obyvatel z Vestce i okolí. Jeho provozy se rozkládají v levé části rozlehlého areálu u Vídeňské ulice a od okolí jsou oddělené vysokými betonovými zdmi. Podnik se dnes zabývá výrobou produktů z drahých kovů pro elektrotechnický, chemický nebo automobilový průmysl, ale také výrobou produktů pro šperkaře a klenotníky.
  • BIOCEV – zkratka pro Biotechnologické a biomedicínské centrum Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci, které v obci působí od června roku 2016. Jedná se o špičkové vědecké pracoviště s mezinárodním přesahem. Jeho výsledky směřují do aplikovaného výzkumu a vývoje nových léčebných postupů proti závažným zdravotním problémům. Je součástí regionu STAR, který sdružuje výzkum, technologie a firmy v okolí Vestce, Zlatníků-Hodkovic a Dolních Břežan a vytváří tak investičně atraktivní region. Z Vestce se tak stalo významné centrum vědy a výzkumu, které přitahuje pozornost celého světa.
  • Zemědělství a Zelená páteř – zemědělství bylo vždy tradičním způsobem obživy místních obyvatel. Dnes zaujímá orná půda 40 % z celkové rozlohy katastru obce. Pole v celém katastru obce jsou v soukromém vlastnictví, z většiny jsou propachtována  Agru Jesenice, které na nich mnoho let hospodařilo a pěstovalo zemědělské plodiny. Pole v okolí Vesteckého rybníka se ale v posledním desetiletí postupně zatravňují a vzniká tak základ pro tzv. Zelenou páteř. Zelená páteř kopíruje Olšanský potok a má za cíl zajistit lepší hospodaření s vodou a lepší podmínky pro vznik přirozených biotopů rostlin a zvířat a tím také přispět ke zvýšení atraktivity těchto míst pro obyvatele. Měla by nabídnout ještě víc přírody jen na krok vzdálené od bytové zástavby. Velká louka pod školkou by se měla proměnit v louku protkanou menšími retenčními nádržemi, chodníčky a vzrostlou vegetací. V části u retenční nádrže, směrem na Prahu – Kunratice by měl vzniknout přirozený mokřad s pozorovatelnami ptáků.
  • Lipová alej s korunou prince Philipa – alej byla ve Vestci vysázena u retenční nádrže podél cyklostezky směrem na Kunratice v roce 2022 a nese jméno Alej prince Philipa. Princ Philip, vévoda z Edinburghu, byl manželem britské královny Alžběty II., který po celý život podporoval mladé lidi a založil program Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DofE) věnující se právě podpoře mladých lidí po celém světě. Alej čítající 100 lip má symbolicky připomínat jeho nedožitých 100 let. Po smrti prince Philipa v roce 2022 převzal správu programu DofE jeho nejmladší syn Edward, který v roce 2023 osobně navštívil Vestec a zasadil poslední, 100. strom do lipové aleje. Asi uprostřed aleje najdete příjemné posezení pod altánem, veřejné griloviště a také unikátní poeziomat, který přehrává písně, texty a básničky spojené s Vestcem nebo britskou královskou rodinou.

 

 

Tato grafika popisuje všechny prvky ukryté v pečeti.

Formu pečeti s využitím rytiny dosud žádná jiná obec jako svůj symbol nemá a jistě se brzo stane osobitým vizuálním podpisem, který si každý spojí právě s Vestcem.  

 

Nový vizuál obce

Příprava nové vestecké pečeti trvala týmu autorů asi pět měsíců a výstupem není jen tato pečeť, ale celý vizuální manuál a návrhy použití pečeti jako propojovacího prvku na tiskoviny, reklamní předměty, ale i na mobiliář v obci. Pečeť je vymyšlená tak, aby fungovala i při rozdělení na jednotlivé čtvrtiny, kde každá čtvrtina představuje jiný typ události podle nejvýraznějšího atributu v dané části. A ti, co budou Vesteckou pečeť znát a uvidí její část v různých prostředích, na různých částech mobiliáře, si budou umět jednotlivé kusy propojovat do jednoho celku. Brzy ji budete moci potkat i na nových rozcestnících nebo lavičkách. Nikoliv ale jako výrazné kontrastní logo, ale spíše jako nenápadnou rytinu, barvu v barvě…

První výrazné použití motivu Vestecké pečeti bylo na vratných kelímcích pro naše kulturní akce. Líbí se vám?