Hasičský sbor ve Vestci
1912 – Ve Vestci se kladou základy sboru dobrovolných hasičů. U jeho zrodu stál opět pan J.E.Dobiáš, který byl v té době i starostou. Sbor, který se z původních 12 činných členů rozšířil na 22, měl též 15 přispívajících a 2 čestné členy. Prvním velitelem byl p. V.Pašek, pak následoval p.Ant.Hladík. Pokladnu spravoval p.Jar.Havlíček. Nelze opomenout, že ke sboru patřila i samaritánská četa, které velel p.F.Škorpa (dále p.E.Rozum ap.Josef Muller).
Jmenovaní absolvovali samaritánskou školu a získané znalostia dovednosti mistrně zůročili v praktickém životě. Projevili se jako praví samaritáni např. při úrazech na erární (státní) silnici nebo i při smrtelných úrazech el.proudem. Je třeba vyzdvihnout, že působili odborně a nezištně. O hasičských sborech a samostatném hasičství se popsalo již mnoho stránek. Vždyť obrovské humánní poslání a nesmírné zásluhy k tomu přímo vybízejí. Takže nahlédneme trochu do minulosti. Lidé odjakživa toužili zkrotit přírodní živly. Úsilí zvládnout ničivé řádění požárů můžeme pozorovat od pradávna. Již od14.století vytvářela česká města přísná pravidla, která obsahovala opatření jednak ochranného charakteru a dále nařizovala, jak postupovat v případě vzniku požáru. Za zmínku jistě stojí právní dílo pražského kancléře P.K.Koldina z r.1697, z něhož Vám ocituji část kapitoly: „ Je přikázáno, že všichni lidé bez ohledu na věk a pohlaví musí se zúčastnit hašení a snažit se o rychlou likvidaci ohně“. Ti, kdož byli při tom a odmítli pomoc hasit, byli nemilosrdně potrestáni. Zloděj, který něco při požáru ukradl, měl být bez milosti okamžitě oběšen a žhář měl být upálen. Opravdový systém do hasičství každopádně vnesla Marie Terezie vydáním „Řádu k hašení ohně“ roku 1753. A to bylo vlastně poprvé, kdy se stát zajímal o tento zanedbaný úsek správy.
Marie Terezie vnesla do státní správy řadu významných reforem, její syn Josef II. Se šlépějích matky pokračoval a v r.1785 vydal požární řád pro Čechy, který platil až do r. 1873. Rozpad feudálního řádu v revolučním roce 1848 otevřel novou cestu ve vývoji požární ochrany.V r. 1853 vznikl v Praze první profesionální hasičský sbor. A první dobrovolný hasičský sbor? Ten se zrodil r. 1864 ve Velvarech. Přímé doporučení pro zakládání dobrovolných hasičských sborů v obcích obsahoval nový „Řád policie požárové a řád hasící“ z r.1867. Vydaný řád stanovil, aby pro hasičské sbory byly zakoupeny vozové stříkačky, žebře, háky a kádě. V menších osadách měly být alespoň stříkačky malé, přenosné. V každém větším domě se měl nalézat jeden žebř,šest vodních košů a jedna lucerna. Pro podnikatele platila obdobná pravidla Jak si vedli ve Vestci? Vestecké hasičské představenstvo usilovalo dlouhá léta o zakoupení motorové stříkačky a vymohlo si pro tento účel velké podpory uzemské správy z věcného fondu. Nakonec prý tato akce končila nezdarem „ pro úplné nepochopení občanstva“ (citujemekronikáře). Vestecký hasičský sbor měl i nemocenskou pokladnu, která kolem r. 1927vykazovala fond 2120 Kč. V r.1926 se 6 členů sboru a 4 dorostenci zúčastnili vše hasičského sjezdu v Brně, který zahrnoval i výlet na Macochu. V r.1924 a 1928 cvičilo 9 členů na sjezdech všeslovanských hasičův Praze. O tom, žw se naši hasiči činili především při požárech , nemusím zdůrazňovat. Dále v článku bude následovat seznam požárů, kde náš hasičský sbor zasahoval.
Možná, že by nás ani nenapadlo, že dobrovolné hasičské sbory se musely větším dílem samy starat o získávání finančních prostředků. Tehdejší c.k. úřady počítaly s tím, že největší tíhu ponesou sami členové tvořících se hasičských sborů. A tak chtě nechtě museli střádat korunku ke korunce, haléř k haléři. Například pořádáním kulturních akcí. Také knihovny a divadelní sbory sloužily k získávání peněz na nutnou hasičskou výbavu. Zároveň podněcovaly k utužení národního uvědomění a sebevzdělanosti obyvatel. Vestec měla také divadelní sbor – velmi populární. Pod vedením p.Engelberta Rozuma, který byl jakýmsi dramaturgem a přímo duší celého souboru, zažili „herci“ a vděčné publikum mnoho hezkých chvil. Výnos divadelních her se odváděl osvětové komisi, která určovala, jak s penězi naložit (hasičská výbava, knihy, podpora chudým, event. Společné výlety).
A nyní je slíbeným vesteckým požárům. Kronikář rozdělil vestecké požáry na ty, které byly před založením dobrovolného hasičského sboru ve Vestci a na ty, které se datovaly po r. 1912. Jako první uvádí obytný dům č. 19 u Skřivanů na Šátalce (1898), dále již dříve zmiňované stohy a mlátička p.Krippla (1903), dům Ješátkových (1904), nový obytný důmč.49, tehdy u Švarců (1910), stohy obilí u Skřivanů č.28 (1911). Vzato úhrnem ze záznamů vyplývá, že hořely především stohy, stodoly, hospodářská stavení a podotýkám, že jich nebylo málo. Že vinu na požáru nenesl vždy jen zásah bleskem, dlouhodobé sucho či jiná okolnost svědčí záznam z roku 1926, že v domě č.10 a č.14 byl požár údajně založen.
chybí foto
Blanka Pašková, kronikářka