Sbírka na památník – historie

Sbírka na památník

Nechci vyvolat chaos v časovém sledu událostí naší kroniky, ale okolnosti mě nutí, abych přeskočila pár stránek, tedy i několik let. Divíte se .Chci vám přiblížit událost,  která jakoby kopírovala dobu nedávnou.

Psal se rok 1928. Naše země si připomínala  10 let samostatné republiky. Okresní osvětový sbor v Jílovém, přišel s velkolepým návrhem postavit památník Na Křížkách, připomínající husitskou slávu.  Sulická obec věnovala k tomuto účelu 1ha plochy. Okolní obce, instituce tuto myšlenku podpořili a věnovali k tomuto účelu různě vysoké peněžité částky. Vestečtí občané nezůstali pozadu. Místní  osvětová organizace zorganizovala peněžitou sbírku.

Všichni dárci jsou v kronice zveřejněni. Bylo jich celkem 53.Obecní úřad  a movitější občané přispěli  po 50 Kč. Nejčastější  příspěvek byl  5, 10, nebo 20 Kč. Nejvíce – 70 Kč věnovala pí. Hluštičková, obecní úřad a p. E.Dobiáš po 50 Kč. Vybraný obnos 922 ,15 Kč byl odveden osvětové komisi v Jílovém.

Kronikář s opravdovým nadšením a hrdostí popisuje tuto událost a dává tím najevo, že si občané plně uvědomovali svou příslušnost k zemi, která má tak bohatou minulost.

Poněkud zapomenutý kamenný pomník Na Křížkách, postavený mistrem Šalounem, je dodnes němým svědkem plynoucího času. Je skryt stínu vysokých stromů,  opodál frekventované křižovatky,  kde hlavní silnice z Prahy do Benešova  protíná okresní silnici do Sulic a na opačné straně do Křížkového Újezdce.

V roce 1419,  na sobotu 30. září  byl na toto památné místo radikálními kazateli (Václav Koranda) svolán celozemský sraz poutníků ( tzv. poutě na horách). Po skončení žňových prací se tak znovu zaktivizoval husitský venkov. Nad bratrstvím husitské víry se vznášely těžké mraky, ale setkání se  konalo v duchu vzájemné lásky. Účastníci, poutníci  neměli kromě holí žádné zbraně, žádný obraz apokalyptické hrůzy nebyl ještě na obzoru. Dokonce si  prý poutníci natolik vážili chleba vezdejšího, že na výzvu jistého panoše mezi sebou peníze vybrali, aby chudým zemědělcům škodu za pošlapané osení uhradili.

Na konci 20.let 20.století se koncem června u památníku konaly národní poutě, spojené oslavou M. Jana Husi a hořící hranicí.

Blanka Pašková, kronikářka