Vojenská posádka ve Vestci – historie

Koncem roku 1956 zřizovala čs. armáda v obcích kolem Prahy palebná postavení, jejichž posláním byla protivzdušná obrana hlavního města.  Těmito slovy začíná vzpomínat p. Bohuslav Mašek, který u zrodu jednoho tzv. „palpostu” působil. Obdobnou ochrannou úlohu zajišťovaly i další vojenské posádky umístěné např. v Čestlicích, Uhřiněvsi, Osnici. Vojenské vedení sídlilo t. č. v zámku v Dolních Břežanech.

Původně  měl být zmíněný palpost postaven na místě dnešní ulice Ve Stromkách. Vysoká hladina spodní vody na vybraném pozemku však rozhodla o přemístění vojenského objektu do míst dnešního vodojemu Želivka.

Až do vánoc 1957 byli vojáci ubytováni v polních stanech. Svépomocí pak postavili dvě zděné budovy s kuchyní, do kterých se poté přestěhovali.

Takto palpost sloužil přibližně 6 let. Poté zde sloužili vojáci – psovodi. K definitivnímu zrušení posádky došlo v prvním čtvrtletí roku 1966. Vojenský útvar zde sice skončil své působení, ale řada vojáků po ukončení povinné vojenské služby ve Vestci natrvalo zůstala. Nějak se tu zapomněli, někteří jsou tu dodnes a na vojnu už jen vzpomínají.

Na závěr dnešního povídání si uděláme ještě krátký výlet do těchto míst a vybavíme si, jak asi tento konec vsi vypadal, když jsme se do Vestce přibližovali po silnici od Hrnčíř. Musíme si každopádně odmyslet všechny budovy, vodojem, okály. Před očima nám zůstávají jen obdělaná pole a záhumenky. V pozadí se rýsovaly budovy kasáren, které skrývaly ve svých útrobách (1,2 m hlubokých okopech)sítěmi zamaskovaná děla s dlouhými laufy. Magické místo pro kluky. Opodál už jen lom naplněný vodou, kde se proháněly drobné rybky. V polích poletovali bažanti, koroptve a zmateně pobíhali zajícové. Celou scenérii dokreslovaly šípkové keře a třešně – ptáčnice.

Blanka Pašková, kronikářka