Volby ve Vestci v roce 1919
Politika v demokracii by byla celkem jednoduchá, kdyby nebylo voleb. Tak pravil jeden moudrý muž. V naší nově vzniklé republice se volby musely zákonitě konat a měly novou podobu. Významným pokrokem bylo, že bylo zavedeno všeobecné, rovné a tajné hlasovací právo pro všechny občany od 21 let a alespoň s tříměsíčním pobytem v obci. K volbám mohly poprvé i ženy. Volební období bylo čtyřleté.
A jak se volilo ve Vestci?
Prvním poválečným vesteckým starostou se stal Ant.Hrubý. Kandidoval sice za republikánskou stranu čs. venkova, která získala 68 hlasů oproti straně sociálně demokratické, která jich měla více – 87. Vítězná strana přistoupila na volbu republikánského starosty, jelikož jejich kandidát měl stálé zaměstnání mimo obec. Toho času měla Vestec kolem 390 obyvatel a v obci stálo 50 domů. Následující rok se konaly volby do senátu a sněmovny s těmito výsledky:
| senát | sněmovna | |
| Republikánská.strana čs.venkova | 69 | 63 |
| Soc. dem. strana | 79 | 63 |
| Nár. soc. strana | 3 | 2 |
| Živnostenská strana | 5 | 3 |
Vestečtí však nežili jenom volbami. Stále na ně těžce doléhalo tzv. „vázané hospodářství ”. Co to znamenalo?
Aby byla zajištěna výživa obyvatelstva, dostávala obec od okresu předpis kontingentu, tedy povinnou dodávku obilí a brambor na každého hospodáře, kterou odváděla komisionářům – vykupovačům. Konec starých časů, říkali někteří. Úředníci na úřadech byli strozí a razantní, vytrácela se noblesa. Všechny peníze byly okolkovány a majiteli se vrátila pouze polovina bankovek. Druhá polovina byla zadržena jako nucená státní půjčka, úrokovaná jedním procentem. Není proto divu, že všechny tyto okolnosti vyvolaly v lidech obrovskou nespokojenost a někde dokonce propukaly sociální bouře. Všechna tyto fakta a mnohé další jistě ovlivnily výsledky voleb, které v řadě jiných obcí dopadly obdobně.
Blanka Pašková, kronikářka